Co jsou zaměstnanecké benefity?:

Zaměstnanecké benefity - v krizi významné přilepšení k platu  

Zaměstnanecké benefity jsou kromě výše mzdy jednou z nejdůležitějších položek, podle které se rozhodujeme o nabídce zaměstnání. Zaměstnanci, kterým zaměstnavatel dotuje stravenky, přispívá na kulturní a sportovní vyžití nebo na dopravu, významně ušetří na osobních výdajích.

Nedávno se formou dramatických gest a stávky medializoval problém zdanění benefitů, který byl vyvolán novelou zákona o dani z přidané hodnoty platnou od ledna letošního roku. Obecně pro zdanění benefitů platí, že daň z příjmů ze závislé činnosti se odvádí z rozdílu mezi obvyklou cenou benefitu a sníženou cenou účtovanou zaměstnanci (za předpokladu, že benefit není osvobozen od daně z příjmů) a od ledna 2010 se nově odvádí i DPH z celé ceny obvyklé. To znamená, že na rozdíl od předcházejících let se hodnota benefitu pro účely DPH od ledna počítá za použití obvyklé ceny, tj. DPH se platí z ceny, která se účtuje jiným zákazníkům než zaměstnancům. Neznamená to tedy, že by zaměstnanec za benefit zaplatil více, ale zaměstnavatel odvede vyšší DPH. Zjednodušeně řečeno za současné právní úpravy se zaměstnavatelům benefity „prodraží“ o vyšší DPH. Stávky a nátlak na změnu vyvolali zaměstnanci z obavy, aby zaměstnavatelé na základě tohoto faktu raději benefity nezrušili.

Podstatou problému je rozpor v názoru, zda rozdíl mezi zvýhodněnou cenou a cenou obvyklou poskytnutého benefitu má či nemá podléhat dani z přidané hodnoty. Příkladem může být organizace působící ve veřejné dopravě, v současnosti má státu odvádět DPH z obvyklé ceny jízdenky, ovšem do prosince 2009 odváděla DPH z nižší ceny jízdenky účtované zaměstnanci. Jiným příkladem může být například výrobce pracích prášků, jogurtů nebo aut, který obvykle prodává své výrobky za tržní cenu, ale zaměstnancům prodává výrobky za cenu podstatně nižší.

Výsledkem medializace problému a následných jednání je novela zákona, která přináší opět možnost odvádět DPH pouze z ceny, kterou zaměstnanec uhradí za benefit zaměstnavateli. Navrhovaná změna zákona o DPH se tedy týká pouze stanovení základu DPH, z kterého bude DPH zaměstnavatelem odvedena. Pokud tato novela, i přes veto prezidenta republiky v poslanecké sněmovně nakonec projde, pro zaměstnavatele bude poskytnutí benefitu z hlediska DPH na stejné úrovni jako do konce roku 2009. Pro zaměstnance se fakticky nic nezmění, ale prakticky bude mít případná novelizace zřejmě vliv na to, v jakém množství a složení budou podniky zaměstnanecké benefity poskytovat.

Portfolio poskytovaných zaměstnaneckých benefitů určuje zaměstnavatel. Při výběru hraje zcela zásadní roli, kolik bude poskytnutí benefitu zaměstnavatele celkově stát. Významná je nejen cena, ale i DPH nebo pojištění. Některé z benefitů jsou osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti a pro zaměstnavatele jsou daňově uznatelným nákladem. Do této kategorie patří např. závodní stravování do určitých limitů, závodní lékař, pitná voda na pracovišti, penzijní a životní pojištění do určitých limitů apod. Jiné benefity podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti ale zaměstnavatel je může považovat za daňově uznatelný náklad pokud jsou zakotveny v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele, zde se může jednat zejména o ubytování zaměstnanců či například svoz zaměstnanců do práce. Další benefity jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny avšak zaměstnavatel je nemůže použít jako daňově uznatelný náklad, sem patří mezi zaměstnanci velice populární poskytnutí rekreace, zájezdů, nadstandardní zdravotní péče nebo možnost využívání tělovýchovných a sportovních zařízení. Vedle toho existují určité benefity, jejichž daňové ošetření závisí na tom, jaký je předmět podnikání zaměstnavatele. Do této kategorie patří všem dobře známé režijní jízdenky. Pokud zaměstnavatel poskytne síťovou jízdenku zaměstnanci jako benefit, obecně podléhá hodnota síťové jízdenky dani ze závislé činnosti. Avšak pokud je zaměstnavatel subjektem provozujícím veřejnou dopravu, zaměstnanec je od této daně osvobozen.

V zemích EU je obvyklé, že určité benefity poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům, jsou daňově zvýhodněny. Velmi se obvykle dbá na daňovou spravedlnost, tj. aby zdanění benefitů bylo pro všechny zaměstnance stejné a nezvýhodňovaly se určité kategorie zaměstnanců. Je zřejmé, že nedávné úpravy české legislativy měly směřovat k vyšším příjmům státu, což je v době ekonomické krize pochopitelné a rozhodně potřebné.

Osboně bych se ovšem přimlouvala za jednodušší a spravedlivější systém zdanění benefitů při zachování určitého daňového zvýhodnění u benefitů, které historicky vždy zvýhodněny byly (např. Stravování).

Dana Trezziová - partner BDO TAX